Myslím, tedy jsem a navíc rád, že nezmizím. A také bývám jako sníh, jelikož mě občas něco napadne. Třeba glosa, črta nebo analytický text vytvořený z běžného zpravodajství našich či zahraničních médií. Když jsem pracoval v ČTK, říkalo se tomu komentované zpravodajství. Třeba o tom, jak si premiér Mirek Topolánek minulý týden patrně trhal okvětní lístečky kopretiny a říkal si: Má mě ráda, nemá mě ráda, pojedu do Pekingu, nepojedu do Pekingu...

Pak zřejmě utrhl ten poslední lísteček a vyšlo mu "ano". Proto změnil jako kovaný pragmatik své rozhodnutí a vydá se opět se svým synem na olympiádu do Pekingu. Chce prý v Číny podpořit české sportovce.

Původně však kategoricky tuto variantu odmítl:

"Já do Pekingu nepojedu," řekl. "Určitě nejsem pro nějaký bojkot olympiády ze strany sportovců, ale myslím, že beze mě se to tam obejde..."

Myslel, protože byl a ne že by zmizel, ale co není, může se brzy stát skutečností. Es kommt der Tag...

Připomněl pro pořádek politické klišé o olympiádě v Berlíně v roce 1936, kterou zneužili nacisté pro svoji propagandu. Jako další důvod pro svou neúčast uvedl členství své přítelkyně Lucie Talmanové ve spolku přátel Tibetu.

Nyní se tedy připojil k politikům, kteří nevyslyšeli výzvy mezinárodních aktivistů a ochránců všech možných i nemožných práv a svobod, aby se her vzhledem k porušování lidských práv v Číně neúčastnili.

Zatímco účast odmítla například německá kancléřka Angela Merkelová či český prezident Václav Klaus, americký prezident George W. Bush nebo jeho francouzský kolega Nicolas Sarkózy potvrdili, že u zahajovacího ceremoniálu 8. srpna budou. Britský premiér Gordon Brown zase má v plánu přijet až na závěrečnou slavnost.

Náš pan premiér je prostě kabrňák - sportovec tělem i duší, zvláště, že mu ta všechna potěšení skýtá premiérská funkce zcela zdarma.

Samozřejmě, že když je pozván, odmítnout nemusí, ale může. Holt, premiérské privilegium, ale na úkor třeba sněmovních interpelací, tedy své pracovní povinnosti...?

Nedávno byl spatřen na tenisovém FedCupu v Brně. Omluvil se z těchto důvodů z televizního pořadu Otázek Václava Moravce.

Vzdálenost 202 kilometrů pak jeho limuzína bez majáčku zvládla po dálnici z Prahy za hodinu a devět minut průměrnou rychlostí více než 170 km/hod.

Dvě limuzíny Audi se zapnutými majáky opět fičely v sobotu 10. 6. s nepoučitelným premiérem po dálnici D1 tentokrát od Vyškova na ruzyňské letiště. Rychlost? Znovu okolo 200 km/hod.

Předseda vlády chtěl stihnout soukromé letadlo do Švýcarska, kde poté sledoval se svým synem úvodní fotbalový zápas českého mužstva se Švýcary.

Nedávné interpelace ve Sněmovně skončily po několika desítkách minut. Většina ministrů včetně premiéra Mirka Topolánka se totiž z jednání omluvila.

A teprve, když byl Mirek Topolánek spatřen v Ostravě na mítinku Zlatá tretra, jak překážel čerstvému světovému rekordmanovi z Kuby v oslavách, bylo jasné, proč byly interpelace ukončeny dřív, než vlastně pořádně začaly.

Pan premiér je prostě hvězda, co má svého mediálního poradce, který ví, že býti jeho klient viděn na televizní obrazovce se špičkovými sportovci či charitativními aktivisty, znamená to příliv nerozhodnutých voličů.

Pan předseda vlády je též zásadový člověk. Asi jako kdyby coby předseda ODS rezolutně odmítl účast na sjezdu svého úhlavního soka ČSSD a vzápětí bez okolků šel pojíst a popít na jejich raut a zajuchat si v rámci socialistických bakchanálií, aby se zdržel až do rána....

Inu, komu není radno a shůry dáno, tomu není ani stydno a v Julínkově apatyce nekoupí...
Konec glosované črty a mého komentovaného zpravodajství...

• Zdroj:


• Web autora/Enface.cz


• Home Page

Zatím nikdo nekomentoval. Buďte proto první a vložte svůj komentář.

Aby jste mohli přidávat komentáře, musíte být přihlášený.